Web ČVS: "Stále ještě uvažuji spíše jako hráčka," říká asistentka národního mužstva Marcela Ritschelová

11.08.2015 05:27


Italský kouč Carlo Parisi a dlouholetá česká reprezentační blokařka Marcela Ritschelová, tvoří po dvouleté přestávce opět trenérské duo na lavičce české volejbalové reprezentace. Bývalá vicemistryně Evropy, italská šampionka či vítězka Poháru CEV spolupracuje s trenérem Parisim již několik let, nejdříve jako hráčka, nyní i jako asistentka národního týmu ČR. Ženský celek pod jejich vedením výrazně ožil, naposledy zhruba před týdnem získal trofej za třetí místo ve finálovém turnaji World Grand Prix druhé divize v polském Lublinu. Jak se bývalé vynikající české reprezentantce spolupracuje s italským koučem Carlem Parisim? Co říká na letošní vystoupení českých volejbalistek ve Světové lize? Jak vzpomíná na dobu, kdy jako hráčka sbírala jedno ocenění za druhým? A jak je spokojená se životem v Itálii? To vše a mnohem více se dočtete v našem rozhovoru.

Trenér ČR Carlo Parisi s asistentkou Marcelou Ritschelovou

Marcelo, z letošního World Grand Prix II přivezla české reprezentace třetí místo, u týmu panuje asi spokojenost, že? Co vám tato akce ukázala? Jaké silné stránky současné národní mužstvo má a v čem naopak jsou vidět ještě rezervy?

"Určitě jsme všichni spokojeni, vždyť jsme se dostali až na finálový turnaj! Kdyby si hráčky v některých momentech ještě více věřily, výsledek mohl být možná ještě lepší. To byl příklad utkání se silným Holandskem, se kterým holky dokázaly držet krok, ale v některých situacích jim scházela větší drzost a již zmiňovaná sebedůvěra. Na tom je potřeba ještě zapracovat."

Jako bývalá vynikající blokařka, která získala řadu významných ocenění, se jistě zaměřujete dosti i na tento post. Jak hodnotíte současné blokařky národního týmu?

"Tak v první řadě se celkově hlavně snažím předat trochu mých zkušeností všem hráčkám v týmu, poté se zaměřuji samozřejmě také na "středačky."  Holky poctivě trénují a neustále se zlepšují. To, co jim občas ještě moc nejde, je včas se rozhodnout, co v dané situaci zahrát. Ale i na tom poctivě pracujeme a věřím, že to co nejdříve odstraníme."

Během své kariéry jste získala několik významných ocenění, vyhrála jste titul v italské lize s Pieralisi Jesi či ovládla Pohár CEV s Reggiem Calabria. Nechyběly ani významné medailové úspěchy s reprezentací, jak vzpomínáte na tuto krásnou dobu?

"Určitě jako na velice příjemnou část mého života. Měla sem štěstí, mohla jsem dělat to, co mě baví. I vážnější zranění se mi vyhýbala. Samozřejmě hodně vzpomínám i na mistrovství Evropy, ze kterých jsme přivezly stříbro a bronz. Na to se nedá jen tak zapomenout."

Marcela Ritschelová při svém působení v italském Forli

Nemáte někdy chuť shodit trenérskou soupravu a jít pomoci holkám přímo na hřiště?

"Samozřejmě, že mám! Hlavně v klíčových momentech se mnohdy musím hodně držet, abych vydržela sedět na lavičce a nevběhla za holkama na hřiště (směje se - pozn. red)."

Ještě před pár lety jste byla společně např. s Anetou Havlíčkovou, Julií Jášovou-Kovářovou či Terezou Vanžurovou v jedné nominaci, nyní tyto nadějné volejbalisty vedete jako trenérka, jak to na Vás působí? Mají Vás hráčky spíše za kamarádku nebo za respektovaného trenéra?  

"Ano, máte pravdu. Není tomu tak dávno, kdy jsem společně s těmito hráčkami působila přímo na hřišti. Také nyní stále ještě uvažuji spíše jako hráčka a ne jako trenérka. I to mě k holkám přibližuje a v některých situacích je dokážu třeba více pochopit a rovněž se jich zastat."

Trenéra Parisiho jste zažila ještě jako aktivní hráčka v Bustu Arsiziu, nyní s ním spolupracujete na lavičce, jak hodnotíte vaši společné působení u reprezentace? Jaký je trenér Parisi po profesní stránce a jaký je po té lidské?

Carlo je na každý zápas precizně připravený, mohla bych říci, že je to dokonce perfecionista. A to nejen po trenérské, ale i po lidské stránce. Taky si myslím, že je to dobrý psycholog. Přesnost vyžaduje jak od hráček, tak rovněž od realizačního týmu. To je někdy, zvláště pro hráčky z českého prostředí, poměrně těžké. Osobně mohu říci, že jsem nesmírně ráda, že mohu s Carlem takto spolupracovat a mnohé se od něj učit. Je to výborný trenér. "

Žijete převážně v Itálii, kde máte i rodinu. Jak jste s tamním životem spokojená?

"Ano, žijeme v italské Ravenně, kde jsme všichni moc spokojeni. Mohu ale osobně říci, že mi občas Česko schází a i proto se do ČR každé léto ráda vracím. Máme zde krásnou chalupu na Litoměřicku, kam si pravidelně jezdím od Italů odpočinout."

Máte i dvě děti, osmiletého Samuela a dvouletého Daniela. Jak snáší ony vaše časté cestování po světě? A co na to říká manžel?

"Samík si již za ty léta zvykl, že maminka dost cestuje, horší je to u menšího Daniela. U něj to snáším hůře i já. Jakmile jsem pryč déle jak tři dny, je to pro mne dosti těžké. S manželem jsme si na to snad již víceméně zvykli. I on je totiž trenérem a je poměrně často pryč."

Marcela Ritschelová má dvě děti - osmiletého Samuela a dvouletého Daniela

Uvažujete, že se ještě někdy do České republiky natrvalo vrátíte nebo už je z Vás navždy tak trochu "Italka"?

"Samozřejmě mi Česko někdy dost schází, ale prožila jsem velkou část mého života v Itálii. Jsem tam už od roku 1994, takže kromě rodiny tam mám i většinu známých a kamarádů. Ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy..."

Co Vás a národní tým čeká v nadcházejících dnech a týdnech?

"Tak teď máme s národním mužstvem do 17. srpna zasloužené volno a potom nás čekají dva týdny přípravy v Hradci Králové. Na to navazují přípravná utkání s týmem Polska v Liberci a několik přáteláků s Belgií na jejich palubovce. Po těchto zápasech nastane několik dnů volna a pak již odlétáme na mistrovství Evropy."

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů jak v pracovním, tak v rodinném životě.

"Moc děkuji."

Autor: Mgr. Michal Mezera